Danciho stranka

Po úvodních fotkách modelového roku 2007, které proběhly u nás na webu a v časopisech, jsem nemohl věřit, že krásný předek s kulatým světlem a jemně muskulaturní vzhled vzaly za své. Tuhle novinku prostě musím vidět na vlastní oči a hlavně „povodit“ ve známých zatáčkách. Musím zjistit, jestli bude pokračovat tam, kde skončil úspěšný ročník 2006.


Design
Možná dost lidí zklamu, ale tahle motorka mi přišla jako z jiného světa. Přední světlomet mi při pohledu zpředu silně připomíná masku samuraje. I dvojice vnitřních parabol tomu dodává nádech bojovnosti. Nad ní se tak nějak zvláštně drží kaplička s ukazateli a kontrolkami. Blikače jsou citlivě odsazeny a jen podtrhují ojedinělost přední části. Nad řidítky se vypínají známá zpětná zrcátka a řidítka samotná nedoznala téměř žádnou změnu.



Boční linie jsou na tom ještě lépe. Maska navozuje ukázkový přechod k nádrži, které nechybí odklápěcí „letecký“ uzávěr, a k motorovému prostoru. Pod motorem na pravé straně probíhají částečně viditelné svody a na první pohled míří přímo do kratičké koncovky. OMYL! Z levé strany pod motorem odhalíte podivnou nerezovou věc a až při detailním zkoumání zjistíte, že to vlastně je katalyzátor, do kterého jsou zadem napojeny svody a z něj vyúsťuje napojení do kratičké koncovky.


Zadní partie po stránce celkového dojmu absencí výfukové koncovky dost utrpěla. Na druhou stranu musím uznat, že linie jsou čistě zakončené, jen je asi potřeba se s nimi více sžít. Zde chci jen připomenout nářky i potlesk u první H6tky, kdy polovina lidí zatracovala koncovku vyvedenou vzhůru k sedlu a druhá polovina jí bezmezně propadla. Já se řadím k té druhé části, a výfuk nahoře mi prostě chybí.


Zadní pohled na tento stroj odhalí, jakou si to vlastně designéři dali práci. Diodové světlo je asi tím hlavním, co na první pohled padne do oka. Celkově mi ale záď motocyklu přijde příliš „ztenčená“. Ovšem jsou zde velmi pěkná boční madla, která u předcházejících modelů chyběla.



Opět přiznávám, že všude, kde jsem se ukázal, motocykl vzbuzoval velký zájem. Kluci kolem 20tky a především všechny holky z nového designu upadali v záchvaty nezřízeného obdivu. Čím výše se pohyboval věk okukujících, tím chladnější reakce byla na design, ale i zde byly výjimky, kdy skoro padesátiletý chlapík poznamenal, tak konečně se i u Hondy do toho obuli. Ač nerad, musím přiznat, že cílení na určité skupiny obyvatel prostě funguje a pánové od Hondy to zřejmě mají vymakané.

Posaz
Po nasednutí mi přišlo vše tak známé, jakoby až samozřejmé. Vše je na svém místě, jen je to jaksi zmenšené a sportovnější. Pokud máte možnost porovnání se starším modelem, je to pocitově znát okamžitě z prvního nasednutí. Z pohledu řidiče se změnily zásadně jen přístroje. Klasické budíky z prvních modelů i velmi zdařilý soubor ukazatelů z předchozího modelu nahradila nová kapička. Dominuje klasický otáčkoměr, kolem jsou displeje s hodnotami jako rychloměr, teploměr, palivoměr, hodiny, tripmaster.
K palivoměru bych měl jednu výtku - pokud necháte motorku zahřívat na stojánku, palivoměr začne ukazovat nedostatek paliva a poplašně blikající poslední čtvereček nedodává dost dobrý pocit. Jde pravděpodobně o to, že plovák je umístěn v pravé straně nádrže a odliv paliva na druhou stranu mu nedělá dobře. Dokáže klesnout i o více než 3 dílky.


Kontrolky jsou zasazeny na vršek kapičky do trojúhelníkových otvorů. Také jsou dobře viditelné hlavně dvě diody uprostřed otáčkoměru, kdy jedna signalizuje stav systému ABS (měli jsme tuto příplatkovou výbavu) a druhá stav systému H.I.S.S.
Sedlo je u nádrže trochu užší, ale na první ozkoušení je i dost tvrdé. Ten samý pocit měla i spolujezdkyně. I když za nějaký čas uznala, že zde má trochu více prostoru pro pozadí. Posaz je jemně vzpřímený s lehce pokrčenými lokty. Pokud by zde nebyla klasická řidítka, spíše by navozoval pocit sportovní motorky a ne naháče. Vše je zde tlačeno spíše k supersportům, než ke klasickým naháčům. Je to prostě nový krok, a to krok pořádně dlouhý.


První pocit celkového zmenšení vám ještě doplňuje i fakt, že při pohledu do zrcátek si vidíte nejen lokty ale i vrchní část paží. Pouze při zalehnutí na nádrž máte slušný výhled. Ovšem takhle se na naháči nejezdí a výhled ze zrcátek u mě osobně dost sráží bodíky. I na místě je cítit celková konstrukční tuhost motocyklu, která dává najevo, že tohle je sportovní náčiní, jenom bez kapot.