Danciho stranka

Označení XT, se nese ve značce Yamaha již pěknou dobu a pochází z konce osmdesátých let. Letos však přibyla do výrobního programu vedle velkého XTčka, menší sestřička XT125. A aby toho nebylo dost, tak hned ve dvou provedeních. XT125R, která je více terénní a supermotardová XT125X. Oba motocykly jsou čtyřdobé a doplňují tak na trhu dvoudobé DTčko, které se rovněž letos objevilo i v supermotardové verzi.


Design:
Na první pohled je jasné, že nové XT125R je vzhledově příbuzné s XT660R. Přední malé hranaté světlo, které by si zasloužilo více svítit, je integrováno do tvarovaného štítku, překrývajícího budíky. Pod světlem umístěný přední blatník je rovněž ostře tvarovaný a je jak se na enduro sluší a patří z ohebného, dostatečně pevného plastu. Kryty překrývající nádrž jsou podobně lakované jako u XT 660R. Vlastní nádrž je dostatečně vyvýšena, jen na vrcholu by možná více sedlo zamykatelné víčko. Co se týče sedla, tak je pohodlné, jen by mohlo být pro dva „velké“ motorkáře trošku delší. Záď potom zakončuje nenápadná zadní svítilna a koncovka výfuku, která poskytuje tichý, ale pěkný zvuk. Kabát jak v modré, tak v černé barvě podle mého názoru stroji velice sluší.


Motor:
Je jasné, že čtyřdobý motor se nemůže pochlubit takovým výkonem jako má dvoudobé DTčko a ani bych zde nechtěl tyto verze srovnávat. Nicméně si myslím, že je dost přiškrcen a má jisté rezervy. Může se ale chlubit slušným záběrem od spodních otáček, dobrou dynamikou, klidným chováním a dá se tak dobře využít výkonnost v širším rozsahu otáček. Samozřejmostí je, že v otáčkách vysokých tento čtyřdobý motor o objemu 124ccm trochu ztrácí.


Podvozek:
Jak podvozek, tak tlumiče umožňují docela slušné zdvihy, a tak i těžším postavám nečinní jízda v lehčím terénu problém. Celkově je nutno podotknout, že ale použité komponenty i celková koncepce stroje nejsou určeny pro nějaké ostré zážitky v terénu a proto se motocykl s ohledem na podvozek nejlépe cítí na polních a lesních cestách a na různých „hupech“ a nerovnostech mimo motokrosovou trať, návštěva se však nevylučuje. Tomu jsou přizpůsobeny i pneumatiky, které nemají drapáky, a tak při jízdě v jemném blátíčku přední kolo klouže více, než je zdrávo. Zadní kolo by si zasloužilo zase být o palec větší. Brzdy poskytují skvělé bezpečí a jistotu, proto bych je hodnotil velice kladně.


Jízda:
Při vlastním usednutí na stroj vás překvapí velice pohodlné sedlo. Řídítka padnou skvěle do ruky. Při jízdě po asfaltové silnici se motorka skvělé sklápí do zatáček a nečinní problém menší nerovnosti. Rychlost, kterou se může tato stopětadvacítka řítit kupředu se podle tachometru vyšplhá až ke 140km/hod. Z vlastních zkušeností, i když jsem to nijak neověřoval, bych ale odhadnul maximálku spíš tak někde kolem slušných 120km/hod.


Když sjedete ze silnice na polní cestu a rozhodnete se později navštívit i nějaký ten neasfaltový terén, začnou vám některé věci trochu vadit. Gumové stupačky dost kloužou a tak byste nejraději ukradli spolujezdcovi kovové. Řadící páka je posazena trochu výše, ale to by se dalo vyladit, jen mi na ní zase přebývá trochu té gumy. U páky zadní brzdy už to nemusím opakovat. Když pak chcete okusit jízdu ve stupačkách, tak pokud nejste nižší postavy, bude vám to činit problém. Řidítka jsou moc dole. Celkově mě však dovádění na tomto stroji velice bavilo a s motocyklem jsem se velmi rychle sžil. Jízdní vlastnosti jsou velice dobré a když se před vámi objeví nějaké to stoupání, tak díky síle čtyřdobého motoru se nemusíte rozjíždět jako blázen, abyste ho vyjeli. Můžete tak trávit mraky kilometrů střídajících se asfaltek, cest a mezí, ve kterých si budete s motocyklem skvěle rozumět, benzín v nádrži vám skoro neubývá a tak se zdá nádrž být ku prospěchu bezedná. Spotřeba při testu se pohybovala někde kolem cca 3,6l/100km.



Ovládací prvky:
Příjemně mne překvapil elektronický multifunkční panel s ukazatelem paliva, otáček, počtu ujetých kilometrů, rychlosti, času a dalších údajů. Podobný, ne-li dokonce stejný má i Malaguti XSM50. Ovládací prvky na řídítkách jsou v klasickém stylu, spínač světla nehledejte, ty se rozsvěcí automaticky se spuštěním motoru. Pozor si dejte na boční stojan, který se neustále sklápí, takže ho musíte přidržovat nohou, než na něj motocykl postavíte.

Závěr:
Nová Yamaha XT125R je všestranný stroj pro každodenní použití. Můžete ho používat, jak pro jízdu do školy, práce, tak i jen pro zábavu. Zejména mladší generace, která se učí jezdit, tento stroj jistě ocení. Kdo bude chtít ostřejší stroj, sáhne asi po dvoudobém DTčku. Bude ale muset počítat s tím, že cena DT125R je 127 890 Kč, naproti tomu za XT125R zaplatíte „jen“ 89 760 Kč. I proto si myslím, že XT125R jistě hodně promluví na trhu do prodeje ještě levnějších nejaponských strojů.